«

»

O lidech a vších

Pojednání o veškách

Toto pojednání nemá za cíl tvářit se odborně nebo vědecky. Je to pouhé posbírání střípků informací z různých veřejně přístupných zdrojů, z diskusí na toto téma se zavšivenci i s odborníky přes zavšivenost.

Základní druhy lidských vší

Na člověku parazitují tři nejznámější druhy vší.

Veš dětská – vlasová, Pediculus humanus capitis, veš šatní, Pediculus humanus vestimentorum (P. h. corporis) a tzv. veš ohanbí neboli muňka neboli filcka, Pediculus humanus pubis nebo také Pediculus phtirius (pubis).

Veš šatní žije v záhybech šatů a prádla, hlavně tam, kde přiléhají pevně na tělo, opouští šaty pouze k nasání krve. Drží se vláken látky, kam i klade vajíčka. Je přenašečkou různých nemocí (hlavně za války), například skvrnitého tyfu, volyňské pětidenní horečky, plísňových onemocnění… Po jejích nájezdech jsou na kůži červené skvrny a svědivé „kopřivkové“ pupence.

Veš ohanbí – muňka – žije v krátkých a silných vlasech – v ohanbí, podpaží ale i ve vousech, řasách a obočí. Po pokousání vzniká svědění, může se objevit i drobná vyrážka. Typické pro veš muňku jsou až několik centimetrů velké namodralé skvrny. Veš muňku nikdy nenajdete ve vlasech, protože lidský vlas je pro ni moc tenký, neudrží se na něm.

Veš nás trápící momentálně nejvíc

Ve vlasech žije veš dětská. Je těsně svázána pouze s člověkem, nemůže sát krev na žádném zvířeti. Vzdor českému názvu žije pouze ve vlasech lidí bez rozdílu věku, proto ji najdete i pod názvem veš vlasová.

Je to parazitický plochý bezkřídlý hmyz šedé barvy, který nepřenáší žádné specifické infekční onemocnění. Dospělí samečkové měří 2 – 3 mm, samičky jsou o něco delší. Samičky přilepují na vlasy těsně u pokožky hlavy oválná bílá vajíčka (tzv. hnidy), na vlasy je pevně přilepí svými výměšky. Larvy (nymfy) se v optimální teplotě u hlavy líhnou cca za 7 dní (5-10), někde jsem našla údaj až za 19 dnů. S růstem vlasů se hnidy vzdalují od kůže a obecně platí, že hnidy vzdálené více než 0,5 – 1 cm od pokožky jsou vylíhlé nebo mrtvé. Zůstávají pevně přilepené na vlasech a s nimi odrůstají. Podle toho můžete i poznat, jestli je dítě (nebo vy) „zavšiveno“ aktuálně, nebo jde o zbytky po proběhlém a zlikvidovaném zamoření. Vylíhlé larvy (nymfy) jsou asi 1 mm dlouhé, podobné dospělému hmyzu. Sají krev, svědí, ale nerozmnožují se. Vývoj všech tří larválních stádií trvá 15-30 dní.

Larvy i dospělci haminkají – tedy sají minimálně 3x denně. Samičky se dožívají 3 – 5 týdnů a nakladou za život až 150 vajíček.

Mimo tělo přežívají vši pouze 24 hodin, maximálně 2 dny (zcela vyjímečně 4 dny).

Ačkoliv… když jsme se na téme vešky diskutovali, došli jsme k závěru, že kdo ví…

Chemie, rezistence, mutace, evoluce, revoluce……

Určitě někdo ví…. tedy ať promluví…

Jak nám veš ubližuje

Veš má bodavě sací ústrojí. Aby se krev nesrážela, vstříkne do ranky před sáním sliny s vasodilatačními látkami. Při pídění se za vším o vších jsem zaslechla i o alergizujících účincích těchto látek. A krom toho se při škrábání do kůže může zanést infekce, což může způsobit další potíže, obraz ekzému a hnisání kůže.

Kožní reakce na bodání vší má 4 fáze:

1. žádné klinické příznaky
2. papulky (= pupence, puchýře), doprovázené svěděním střední intenzity
3. velká papulární reakce s intenzivním svěděním
4. mírná papulární reakce a mírné svědění

Napadení dětí bývá nejčastěji odhaleno ve 3. fázi asi za 3 – 4 týdny po začátku infestace.

Zavšivení

Zavšivení, tzv. pedikulóza, se projeví především subjektivně svěděním pokožky hlavy, způsobené bodáním, ale i pohybem hmyzu, objektivně najdeme živé jedince nebo hnidy, nejčastější místo bývá popisováno za ušima a v zátylku, ale při jejich množství bývají dnes kdekoliv po celé hlavě. Mohou být zjištěny zvětšené mízní uzliny v týle a na krku. Pedikulóza bývá velmi často popisována jako kolektivní onemocnění, protože vši se přemisťují mezi hostiteli (děti i dospělí) při vzájemném dotyku hlav, nestačí berany berany duc, ale hlava vedle hlavy nakloněná třeba nad domácím úkolem, no, jsou prázdniny, to mne tedy napadl ne zcela bystrý příklad přenosu. Méně obvyklé, i když možné a popisované je to při půjčování čepic, šál, hřebenů, ručníků, z ložního prádla apod. Veš nelétá ani neskáče!!!!! Ona si prostě přeleze. Při vyčesání na zem se ale prý pěkně rychle rozlézá a hledá hostitele, takže vyčesávat jen tak v místnosti nebude to pravé, radši třeba nad vanou nebo tak nějak…

Odvšivování

Při zavšivení se používají insekticidní prostředky podle návodu výrobce.

Jako doplňková (běžně zcela nedoceněná) metoda se používá mechanické vyčesávání živého hmyzu jemným hřebenem – všiváčkem – dítě skloní hlavu nad umyvadlo nebo nad bílý papír a hřebenem táhneme od týla směrem k podložce. Po vyčesání vší je máme postříkat insekticidním přípravkem. Vyčesáváme 3-5 minut. A POZOR! Vyčesávání musíme provádět z mokrých vlasů! POHOV! Za sucha to nějak nefunguje, suché vši uhýbají, utíkají. Mokré nějak strnou či co a zachytnou se ve všiváčku. Diagnostika napadení vší dětskou bývá často založena jen na vizuální prohlídce vlasů, přitom záchytnost při vyčesávání je až 4 x vyšší! (Potvrzeno rozsáhlými studiemi.)

Ke spolehlivému odstranění hnid z vlasů zatím neexistuje přípravek. Hnidy je možné z části vyčesat hustým hřebenem, tomu ale nevěřte, to je technicky neproveditelné… možná v počátku, nebo lze jednotlivé vlasy s hnidami vystříhat, nebo se hnidy dají mechanicky z vlasu stáhnout. Jak už bylo řečeno výše, hnidy, které jsou na vlasech vzdáleny více než 1 cm od pokožky, jsou vylíhlé nebo mrtvé.

A konečně – jde to i bez chemie a možná tudy povede ta pravá cesta – z přírodních prostředků najdete Tea Tree oil – čajovníkový olej, nebo třeba Neem Oil – olej zo stromu nimba. Stačí zadat do vyhledávače… na různých webech najdete diskusní fóra s praktickými zkušenostmi zavšivenců :-) ) Taky se mezi ně řadím, naši rodinu to minulý rok taky neminulo

Zahlédla jsem na netu i větu, že veš dětská prý není schopna žít ve vlasech kratších 0,8 cm, ale to mi asi maminy kluků vyvrátí :-) Možná v tom plyši není schopná žít dlouhodobě… ale potrápit a naklást vajíčka? To určitě stihne, ne? Nevím… my máme doma vlasy hodně dlouhé.

Experimentálně bylo prokázáno, že vši přežívají ve vysoce chlorované vodě (slané i sladké) plaveckých bazénů, ale nebyl prokázán přenos v tomto prostředí.

Mytí hlavy běžnými šampóny nechává vešky zcela v klidu.

Zaslechla jsem i to, že nežijí v obarvených vlasech. Ale nemám ani vyzkoušeno, ani potvrzeno.

 

Možná máte i další zkušenosti, podělte se. A nestyďte se. Výskyt vši dětstké v dnešní době nemá nic společného s nedostatečnou hygienou.

 

Chemická (insekticidní) protivešková historie pro pamětníky v kostce:

Používané insekticidy u nás: od r. 1949 – 1984 Nerakain (DDT)… od r. 1978 – šampon Orthosan BF 45, později mokrý sprej DIFFUSIL H (účinná látka permethrin), úspěšně používáno do roku 1991… v roce 1992 prokázána u nás rezistence k permethrinu, nahrazeno přípravky s organofosfáty – šampon ORTHOSAN H, mokré spreje – DIFFUSIL H 92 P, DIFFUSIL H 92 M – účinné látky pirimiphos methyl a malathiont… postupná rezistence vší….. více se dočtete například na http://www.szu.cz/cem/zpravy/zpr0400/25-ves.htm

Chemie aktuální, z praxe ne zcela jednoznačně účinná:

V současné době je na trhu k dispozici šampon PARASIDOSE. Tento přípravek je zařazen jako léčivo a lze ho koupit v síti lékáren a ve zdravotnických potřebách. Šampon PARASIDOSE se používá podle návodu výrobce ve dvou mycích procesech, po 3 minutách během jednoho mytí, a má zahubit jak dospělce, tak i hnidy. V případě dlouhých a hustých vlasů doporučují tuto kúru po 8 dnech zopakovat.

Lze použít i JACUTIN GEL, který je účinnější, avšak nesmí být použit u dětí do 3 let a u těhotných a kojících žen. Aplikuje se zhruba 15g na umyté, ještě vlhké vlasy a nechá se zaschnout. Vlasy je možné umýt po 3 dnech bez použití mýdla.

Nejnověji probíhají klinické studie nového přípravku – DIFFUSIL H FORTE spray, v malém množství se už objevil v lékárnách.

 

Prevence

Prevencí je pravidelné prohlížení vlasového porostu především dětí navštěvujících kolektivy (skautské tábory J, školy, školky, dětské tábory, školy v přírodě apod.).

I u dítěte, které momentálně nevykazuje známky zavšivení, je třeba po dobu výskytu vší v dětském kolektivu opakovat prohlídky každé dva dny.

V případě dítěte, u něhož byl výskyt vší dětské zjištěn, je potřeba prohlednout také ostatní členy rodiny, případně provést jejích odvšivení v případě zjištění vší nebo čerstvých hnid.

(Osobní zkušenost – jako lidský lékař bych to asi šířit neměla, ale máme bafany, takže nakonec, když nám tenkrát doma nic nezabíralo, použila jsem přípravky pro psy… a byl klid, ale nikde to na mne neříkejte. Ostatně, to bývalo. Dnes bych patrně zkusila jít alternativní, přírodnější, nechemickou cestou. Ale to je o mně, nikoliv o vších, promiňte :-) )


 

„Použití nepovolených přípravků, nebo lidových prostředků (nejznámější je např. petrolej), může vyvolat značné zdravotní potíže a je nutné před nimi varovat.“ MUDr. Michael Vít, Ph.D. hlavní hygienik ČR a náměstek ministra 13.02.2006 http://www.mzcr.cz/win/index.php?clanek=1883

 

Závěrem jen pro zajímavost

Víte, že…

… že lidské vši a odvšivovací hřebeny, včetně popisů odvšivovacích prostředků, jsou nalézány už v archeologických nálezech a historických materiálech z oblasti středního východu, Egypta a antické oblasti?

… že nejstarším nálezem jsou vajíčka vši dětské, nalezená ve zbytcích vlasů člověka, který žil před 9 000 lety?

…že odvšivovací hřebeny byly v okolí Mrtvého moře používány již nejméně 3 500 let před naším letopočtem?

… že egyptský text zvaný Papirus ebers ze 16. stol. př. n. l. popisuje odvšivovací prostředek připravovaný z mouky a datlí?

… že i v historické době vzbuzovaly vši pozornost výtvarníků a vědců?

… že nejstarší známé vyobrazení lidských vší je dřevoryt otištěný v knize Hortus sanitatis z r. 1491?

… že v knize Micrografia z r.1665 popsal a zobrazil morfologii vší po jejich studiu prvým mikroskopem Robert HOOK?

…že ze 17. století je známo asi 20 olejomaleb holandských mistrů, zachycujících odvšivování jako hlavní námět?

.. .že v 19. století byli v Lisabonu lidé, kteří za úplatu půjčovali cvičené opice, které zákazníkům vybíraly vši?

… že se problematika vší řeší kromě skautských stránek pardubické Dvojky i na celosvětových kongresech? Že první mezinárodní kongres o vších byl v roce 1972 ve Washingtonu a druhý v roce 2002 v Brisbane v Austrálii?

… že měl náš předek zřejmě styk s vyhynulým lidským druhem Homo erectus? Více na http://www.osel.cz/index.php?clanek=960

 

Poděkování

Převeliké poděkování patří mé milé kolegyni Ještěřici, MUDr. Jiřině Rybové z Chrudimi, za jejíhož laskavého přispění tato sbírka informací vznikla. Dík moc :-)